Výlet 3.F a 4.F na Velký Kosíř

Dne 15.června 2016 se žáci 3.F a 4.F zúčastnili školního výletu na "hanácké Mont Blanc" - Velký Kosíř. Sešli jsme se před školou a krátce po osmé hodině se vydali k vlakovému nádraží Olomouc - Nová Ulice, odkud nás hanácký Pacifik dovezl s přestupem v Senici na Hané do Třebčína. Jako správní sportovci a turisté jsme se nezalekli výzvy vyšlápnout si odtamtud trasu dlouhou téměř 5 km na samotný vrchol Velkého Kosíře. K naší radosti měl otevřeno obchůdek ve Slatinkách, kterými jsme procházeli, posilnili jsme se povětšinou nanuky a rovněž svačinky z domova chutnaly u místního bývalého koupaliště znamenitě. Pak už nás čekalo jen stoupání lesními cestami na vrchol Kosíře. Hbitější zvládli cestou i různé hry, všichni si ale mohli s chutí dopřát borůvky, které byly překvapivě touto dobou již zralé a přímo vybízely k mlsání. I na vášnivé houbaře čekaly kolem cest drobné úlovky v podobě hřibů žlutomasých čili babek. Na vrchol jsme se dostali už po 11. hodině, ti nejpomalejší kolem 11.15, v ideální době k přípravě oběda. Zatímco někteří se ještě zahřívali pohybem do kopce, zdatnější již nanosili suché klestí a asistovali při přikládání na oheň paní učitelce Korčákové. Každý si pak opekl potraviny i pochutiny podle své chuti. Volný čas po obědě bylo možno trávit různě - na prolézačkách, houpačce, odpočinkem na lavičkách, každý podle nálady a sil. Místní krámek nabízel suvenýry i občerstvení. Seznámili jsme se i s vládcem Kosíře - Kosířanem. Připomínal nám Krakonoše, jak ho známe z pohádek. Jeho hůl prý nosí štěstí. Tomu nešlo odolat a snad všichni využili příležitosti si na hůl sáhnout. Asi hodinu po příchodu nás čekal zlatý hřeb programu - výstup na rozhlednu. S nadšením jej absolvovali všichni kromě paní učitelky Burianové, která miluje rozhledny, ale jen ze země. Vyhlídka prý stála za to, a tak má paní učitelka čeho litovat. Zpáteční cesta, ač stejně dlouhá, nám šla z kopce výrazně rychleji, i poslední útratu jsme v obchůdku ve Slatinkách nechali, a pak už jsme si před Třebčínem počkali na linkový autobus, který nás pohodlně dovezl do Olomouce na zastávku Fakultní nemocnice, odkud to bylo ke škole už jen pár kroků. Zbývá ještě poděkovat paní vychovatelce Stavarčíkové za péči o potřebné a milou společnost. Sláva, nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu !