Deváťáci opět v Praze II.

Jen den poté do Prahy zamířili i žáci 9.B.

Výstavu o lidském těle, o které jsem se již zmínil, jsme zvládli obdobně jako předešlý den. Snad jen s o něco menším zájmem žáků o exponáty. Minikurz první pomoci už ale všichni pozorně sledovali a někteří se i zapojili do resuscitace, hledání nádoru v modelu ženského prsu nebo zjišťování důsledků aterosklerózy – kornatění tepen.

Po včerejší zkušenosti jsme se i s 9.B podívali na Veletržní palác jen zvenku a zamířili jsme rovnou na Betlémské náměstí do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Měl jsem naplánovanou návštěvu výstavy Příběh Tibetu. Krásnější expozici jsem dlouho neviděl! Představí se vám kultura a historie této země a národa. Můžete zde vidět stovky rituálních předmětů, nástěnné malby, zlacené modlitební sošky, hudební nástroje, oděvy … To jsme ovšem teprve v přízemí. Další patra jsou věnována domorodým kulturám Oceánie, Austrálie a dalších koutů světa. Dostanete se tak mezi lovce lebek, Aborigince, podíváte se k domorodým kmenům Nové Guinee a to zdaleka není všechno.

Když už jsme byli na Betlémském náměstí, nemohli jsme vynechat návštěvu Betlémské kaple, v níž kázal Mistr Jan Hus. Kantor míní, promoce, které se právě odehrávaly, mění. Nevadí, o trochu více času na prohlídku historického centra města. Takže klasika – směr Staroměstské náměstí. Letos to bylo ale trochu jiné. To, že se Staroměstská radnice i s orlojem až do konce roku opravuje, znamenalo o něco méně lidí na náměstí, o to více jich ale bylo v předzahrádkách okolních kaváren a hotelů. Bylo horko, tak jsme to taky zkusili. Asi jsme nebyli jediní Češi, ale rozhodně jediní čeští učitelé. Na tu sklenici minerálky padlo celé naše stravné od zaměstnavatele. Mimořádně osvěženi jsme zamířili na Václavské náměstí, kde právě probíhala vojenská přehlídka hradních stráží České republiky, Slovenska, Polska, Německa a jistě i dalších zemí, které jsme už ale neviděli. Vlak totiž nečeká a hodiny tikají.

Hodiny odtikávají i poslední dny a minuty i našim deváťákům na základní škole. Tak jim všem – atletům, jazykářům, fotbalistům přeji mnoho zdaru v letech, které mají před sebou.

Karel Dvořák